Jaký smysl mají sociální služby, když ti, kdo je potřebují, neví, kde a jak je mohou využívat? Aby měla široká veřejnost dostatek informací o sociálních službách a jejich možnostech regionu, uskutečnilo se v rámci pokračujícího komunitního plánování další jednání u kulatého stolu. Stejně jako při minulých setkáních se diskuze zúčastnili zástupci samosprávy i neziskovek. Problematika nedostatečné informovanosti vyplynula z analýz i pracovních skupin v rámci KPSS a jako možné řešení se jeví vznik propracované a relevantní informační platformy a webových stránek.

Hned na úvod setkání byla vznesena otázka, kdo má vlastně informovanost zajišťovat – zda poskytovatelé sociálních služeb, sociální pracovníci, nebo obce. Faktem ale zůstává, že jakýkoliv budoucí projekt závisí na legislativním ukotvení a měl by se proto řešit celostátně. V první řadě je ale potřeba řešit nedostatečnou spolupráci s obcemi, na kterou bylo při dosavadním plánování poukázáno. Ředitel píseckého centra Diakonie Petr Hladík navrhuje vytvoření expertní skupiny, která by posouvala relevantní informace od všech zúčastněných stran – obcí, poskytovatelů sociálních služeb i jejich klientů – k reálným možnostem jejich řešení. Všichni přítomní se shodli, že by se mělo jednat o formální skupinu s placenými pozicemi, protože u dobrovolnických uskupení se těžko zaručuje dlouhodobá spolupráce a náležitá administrace.

Předseda Svazku obcí regionu Písecko Jaroslav Němejc uvedl, že Svaz měst a obcí ČR připravuje celonárodní strategii sociálních služeb. Zároveň však podotkl, že iniciativa by měla vycházet takříkajíc „odspodu“, od jednotlivých obcí či jejich svazků, aby analýzy nezůstaly jen v šuplíku, ale staly se hodnotným podkladem pro smysluplné projekty. Obce poukazují na potřebu odborné podpory a přísunu aktuálních informací, aby byly schopné efektivně řešit široký záběr problémů: „Sociální služby rozhodně nejsou okrajovým tématem, ale není reálné, abychom sami sledovali veškeré dění.“ Podle Marka Neruda z krajského úřadu by se informační platforma měla vytvářet systémově spoluprací více zainteresovaných obcí, aby se nevytvářely zbytečné mnohostránkové koncepce, ale naopak se dalo více využívat dostupných grantů. Němejc navrhuje vytvoření místního pilotního projektu, který by se pak stal vzorem pro ostatní. Prosazování individuálních zájmů na úkor ostatních se zástupci samosprávy nebojí, podle Němejce by se naopak možnost vlastní prezentace mohla zúčastněným nabídnout jako výhoda motivující jednotlivé obce i poskytovatele sociálních služeb ke spolupráci při tvorbě platformy a přesvědčující o její užitečnosti.

V případě, že by obce koordinovala nově vytvořená expertní skupina by bylo klíčové zastoupení odborníků z různých oborů, kromě samosprávy a poskytovatelů sociálních služeb také zástupců krajského odboru sociálních věcí a zdravotnictví, případně jiných místních profesionálů. Na dotaz písecké místostarostky Hany Rambousové, kolik lidí by mělo ve skupině být a jak často by se jí měli odborníci účastnit nad rámec vlastní pracovní doby, odpověděl Hladík svojí představou zhruba sedmi lidí setkávajících se jednou měsíčně.

Pracovnice píseckého sociálního odboru Michaela Baslerová zmínila časové vytížení starostů, kteří jsou často nuceni problémy řešit až když jsou akutní. Zároveň upozorňuje na limity šíření informací osobním kontaktem či poštou. Primárně by se proto chtěla zaměřit na obecné rozšiřování povědomí o sociálních službách prostřednictvím webu.

V souvislosti s možností webu byla vyzdvihnuta úloha knihovny v komunitním životě a zajišťování setkávání, vzdělanosti a šíření informací. Ředitel Městské knihovny Písek Roman Dub se chce do tvorby webových stránek aktivně zapojit a dohlédnout na jejich obsah i strukturu tak, aby byly pro všechny cílové skupiny co nejpřívětivější. „Otevírá se prostor pro získání dalších financí, abychom činnost knihovny mohli dál rozšiřovat“, podotkl s nadějí, že začlenění knihovny do komunitního plánování by zároveň byla příležitost k získání nových grantů. Knihovna má při obecném zvyšování informovanosti velký potenciál, protože má opakované návštěvníky a je v ní registrováno celých 18 % obyvatel Písku. Sociální pracovníci a poskytovatelé by přispívali svými podněty a zajišťovali tak funkčnost webu relevantním a aktualizovaným obsahem.

Web by mohl díky snadné a rychlé přístupnosti informací přispět k rychlejšímu řešení jednotlivých sociálních problémů konkrétních obcí i občanů. Klíčové je bezesporu postarat se o jeho kontinuálně rostoucí návštěvnost. Toho by se dalo podle přítomných dosáhnout lákavým obsahem vyvažujícím praktické informace o právních náležitostech sociálních služeb a odpovědi na často kladené otázky s představováním jednotlivých organizací, jejich příběhů a kulturních událostí v této oblasti.

Informace na webu by měly pomoci všem potřebným nalézt způsob, jak sociální problém řešit vlastními silami, nebo někoho, na koho se mohou obrátit s žádostí o pomoc. Důležité je zajistit odbornost a spolehlivost uvedených informací, ale také jejich čtivé a laické formulování, aby jim každý návštěvník porozuměl. Knihovna má o fungování webu představu, ale nezbytná je další diskuze nad podobou stránek a určení základní struktury a pilířů obsahu tak, aby se dalo do budoucna na čem stavět. Metodička celého projektu Komunitního plánování sociálních služeb pro ORP Písek Michaela Veselá uvedla, že rostoucí počítačová gramotnost v řadách klientů může dát webu skutečný význam zajistit při zvyšování informovanosti.

U kulatého stolu zazněla řada přínosných názorů a zástupci všech subjektů zainteresovaných do správného fungování sociálních služeb se shodli, že tvorba informační platformy by se měla stát samostatnou aktivitou KPSS, která by však s ukončením komunitního plánování neměla přestat – naopak se dále rozvíjet a podporovat informovanost i v rámci sociálních služeb samotných. Inspirací může být projekt Pečuj doma, který má svoji webovou poradnu, bezplatnou poradenskou linku pro klienty i pracovníky obecních úřadů, a na lokální úrovni pořádá také odborné kurzy pro sociální pracovníky i veřejnost.

Kromě webu lze v souvislosti s informovaností do komunitního plánu zapracovat i lepší distribuci místních zpravodajů, newsletterů a vylepšování osobního kontaktu terénních pracovníků sociálního odboru se svazkem obcí při mapování skutečných potřeb regionu. Dosud se také osvědčil adresář poskytovatelů sociálních služeb, který by se kromě jiného dal umístit na web, aby se dostal k širšímu publiku a mohl se častěji aktualizovat. Všichni přítomní se shodli, že na úspěšné realizaci tohoto projektu mají velký zájem. Následujícím úkolem je to, aby se tvorba informační platformy skutečně zapracovala do komunitního plánu, o což se spolu s řídícím týmem postará Petr Hladík z Diakonie. Roman Dub z městské knihovny pak bude odpovědný za informovanost a osvětovou činnost i v období přesahujícím komunitní plán.